|
Občanské Sdružení Budičovice a Skály
|
||
|
Správce stránek: Míra Janík e-mail:janik.miroslav@seznam.cz Oficiální stránky obce: Sportovní klub Skály
|
Skály První dokladovaná zmínka o osadě Skály je z roku 1365, kdy byla prodána pány z Rožumberka současně s osadou Krtely Oldřichu Štěněti z Dobevi. V roce 1397 se na manském soudu připomíná jakýsi Jan ze Skály, po něm zde žil rod Kočků . V roce 1430 král Zikmund Lucemburský nechal Janu Kočkovi ze Skal zapsat manství ve Skalách, sousedních Budičovicích a Štěticích. Tato darování následující rok ještě rozšířil o tři rychty. Jeho syn, který se patrně jmenoval Přibík, sloužil na Zvíkově a r. 1435 byl nedaleko Písku zabit Tábory. Druhý syn Václav zemřel před r. 1454. Z posledních potomků rodu známe ještě Jana a Aleše Kočky. Janově dceři Kateřině, k níž se přiženil Bohuslav Drha z Radkovic, potvrdil r. 1509 král Vladislav listiny na zdejší manství. Někdy kolem r. 1536 prodala Kateřina Skály Kašparu Litochlebovi ze Strachotína, který zde patrně vystavěl tvrz, nebo zde zvelebil starší sídlo do podoby tvrze. Poprvé se zde tvrz uvádí v r. 1543, kdy ji Kašparova dcera, Anna ze Strachotína, prodala se dvorem a kmetcími dvory Diviši Malovci z Malovic. Tuto část připojil Malovec k libějovickému panství. Jedná se o zbytkový statek čp. 24. Nelze vyloučit, že konstrukce renesanční tvrze jsou dosud v dnešních přízemních objektech dvorce zčásti dochovány. Ke konci šestnáctého století a až do roku 1623 patřily Skály obci Písecké, od které je koupil hrabě Merode. Ten je pak prodal hraběti Berkvojovi, který je prodal r. 1800 knížeti Schwarzenbergovi. Kníže Schwanzerberg si dvůr držel až do pozemkové reformy, tj. do roku 1923. Pozemkovou reformou byl dvůr přidělen Vojtěchu Vejpichovi s výměrou 23 ha – ostatní bylo rozparcelováno. Roku 1927 Vojtěch Vejpich prodal dvůr Václavu Viktorovi, majiteli statku čp. 2 ve Skalách. Neméně zajímavá je historie heřmaňského kostela, ke kterému patřily Skály farností.: „Heřmaňský kostel“ je zasvěcený sv, Jiljí. Kdy byl postaven není známo, ale patří k nejstařším kostelům v Čechách, protože již v r. 1254 měl svého vlastního faráře jménem Albík. Okolo roku 1300 patříval kostel přímo králům českým a král Jan přivtělil jej a jeho nadání kostelu Vyšehradskému v Praze za tím účelem, aby z příjmů a nadání tohoto kostela jedna kanovnická prebenda na Vyšehradě zřízena byla . Král ustanovil, aby kanovník, který bude příjmy z kostela heřmaňského brát, aby faráře za to vydržoval. Farář by za to lidem z osady a okolních vesnic náležící farností / Skály, Budičovice, Kloub, Pohorovice, Albrechtice, polovina Drahonic, Štětice, Ražice/ svátostmi posluhoval, vůbec službu církevní konal. V roce 1321 byl v Heřmani farářem Tobiáš, který stal se kanovníkem vyšehradským se závazkem vydržovati stálého faráře v Heřmani. Tento kanovník si stěžoval u krále, že jeho příjmy jsou malé a on z nich ještě musí vydržovat heřmaňského faráře. Král vyhověl jeho stížnosti a daroval mu část své královské berně v kraji Bechyňském, což se stalo roku 1322. Kanovník Tobiáš byl v roce 1323 zvolen na školastika, příjmy na heřmaňskou faru bral , ale faráře v Heřmani jménem Vojslava vydržovat nechtěl, za to byl dán od kapitoly do klatby dokud se s farářem nevyrovná. Nástupce Tobiášův, jakýsi Vítek z Černečic, byl od roku 1390 až do roku 1419 kanovníkem na Vyšehradě od tehdejšího faráře bral 21 grošů a nějakou drůbež. Až do té doby mohli být v Heřmani katoličtí faráři, neboť již roku 1414, kdy bouře husitské v Čechách vypukly, chodili heřmanští a okolní obyvatelé z okolními sousedy ke společným modlitbám a kázání na horu Tábor u Bechyně. Katolický farář byl vypuzen a nahražen farářem pod obojí. Že tu faráři pod obojí byli, dokazuje také to, že když r. 1590 se stala obec písecká majitelem zboží božovického a tím i heřmaňského, dala ulíti r. 1594 nynější velký zvon pro kostel heřmaňský. Po bitvě na Bílé Hoře roku 1620 nařídil císař Ferdinad II., že nestrpí ve svých zemích obyvatele náboženství jiného, než římskokatolického a kdo by do této církve nevstoupil, musí se ze země vystěhovat. Následkem tohoto nařízení se z Čech vystěhovalo 36.000 rodin, které se nechtěly zřící svého náboženského vyznání. Ostatní byli vyučováni ve svrchu uvedené víře. Římských katolíků byla v té době menšina a bylo málo katolických kněží, bylo proto vždy několik far spravováno jedním knězem. Tak i fara heřmaňská byla až do roku 1636 spravována děkanem píseckým. V tomto roce byl kostel v Heřmani přidělen jako filiální kostelu blzeckému se všemi příjmy a pozemky. Faráři blzečtí spravovali heřmaňskou faru až do r. 1786, kdy z nařízení Josefa II. byl ustanoven kněz s titulem sídelní kaplan, který byl placen z fondu Matice náboženské. Tento fond byl zřízen z majetku zrušených klášterů, které byly zrušeny z nařízení císaře Josefa II.. V tomto roce připadly obce Kloub, Pohorovice, Albrechtice a Drahonice ke kostelu ve Skočicích, který byl v roce 1678 vystavěn, r. 1786 při něm zřízena fara . Heřmaňský kostel 21. července 1831 vyhořel. Oheň uviděl tehdejší učitel Liška a svolal lidi k likvidaci požáru. Velmi nápadné je to, že v tak starém kostele jako je heřmaňský, nejsou žádné kamenné náhrobky, které by svědčily o tom, že v něm byla pochována nějaká vrchnost nebo duchovní. Možná je hlavní důvod v tom, že vrchnost se v Heřmani, Skalách, Budičovicích, Božovicích a Humňanech nikdy dlouho nezdržovala a nebo se nechávala jinam pochovat. Zejména páni na Drahonicích byli pochováni v Putimi, jak o tom svědčí kamenné náhrobky v tamním kostele. Želízko z Tourového, který držel dvůr v Budičovicích, je pochován ve Vodňanech. Dne 7.prosince 1924 byla slavnost svěcení zvonu v Heřmani. Byl to zvon, který r. 1914 praskl a od té doby se s ním nezvonilo. Stalo se to za faráře Němce. Po něm přišel za administrátou do Heřmaně Štěpán Pařízek kaplan v Protivíně. Ten začal na zvon vybírat a psal i do Ameriky rodákům a tak potřebný obnos na přelití prasklého zvonu sebral. Dal prasklý zvon přelít zvonaři Pernerovi v Budějovicích . Na slavnosti bylo spousta lidí. Zvon posvětil děkan Václav Železný. Obec Skály také přispěla na nový zvon do kostela v Heřmani částkou 100 Kč.
|
|
